Dnes je 13.08.2020    meniny má: Ľubomír Prihlásiť
title teoforum
Verzia pre tlač VERZIA PRE TLAČ

Ateizmus odkrývá slepé skvrny a pokrytectví v náboženství

Autor: Pavol Mikula

V kanadském katolickém týdeníku „Western Catholic Reporter“ vyšel sloupek „Atheism reveals religion's blind spots, hypocrisy“ od Rona Rolheisera. Jeho myšlenky stojí za pozornost, a proto je zde reprodukuji.

Ateizmus si lze představit jako parazita, cizopasníka, který je dobře vyživován špatným náboženstvím. Můžeme si sem rovnou dosadit špatné křesťanství. S touto myšlenkou přišel Michael Buckley. Dá se říct, že ateizmus se zaměří na špatné náboženství, napojí se na něj, je jím dobře vyživován a postupně ho rozkládá. Je-li to pravda, tak vlastně ateisté nám dělají velikou laskavost. Poukazují na naše slepé skvrny v myšlení, vedou nás ke zdůvodnění našich postojů, ukazují na naší nekonzistentnost, na dvojí standard, pokrytectví, morální výběrovost, touhu po moci, nezdravé obavy a skrytou aroganci.

Ježíš důrazně varuje před slepotou a pokrytectvím. Ateizmus nám ukazuje na břevno v našem oku (pozn. o slepotě Církve je podrobně pojednáno v Teofóru, viz.: http://www.teoforum.sk/?id=47&view_more=1221). Upřímně řečeno, můžeme dokonce říct, že je pro nás potřebnou výzvou. Ideálně bychom měli být zdravě sebevědomí a také sebekritičtí, abychom všechny tyto věci uviděli.

Nekvalitní náboženství vždy ateismus posilovalo. Filosoficky se to nejvíce projevilo u L. Feuerbacha a F. Nietzscheho. Jejich kritika náboženství a nás, kteří ho praktikují, ani tak netvrdí, že víra v Boha je opium lidí, ale že zaměření na budoucí život nás drží v zajetí v tomto pozemském životě. Jejich hlubší kritika má co do činění s naším jednáním, když využíváme Boha a náboženství ke zdůvodnění našich vlastních přání. Podle Feuerbacha a Nietzscheho Bůh neudělal člověka ke svému obrazu, ale my jsme udělali Boha k našemu obrazu.

V nedávné době hodně kritiky církev sklidila a nadále sklízí v souvislosti se sexuálními skandály, kde se projevila naše nekonzistentnost, zametání pod koberec, zavírání očí až slepota a pod. Přitom představitelé církve, kteří se dopustili těch odsouzeníhodných činů, chodili zřejmě ke zpovědi. A žádný zpovědník jim nejspíše neřekl: „Člověče, vždyť ty vlastně nevěříš. Ty nemůžeš být pastýřem. Vždyť Bůh se na tebe pořád dívá. Ty chceš jednoduše odpuštění, ale co důsledky tvých činů?“ Naše odpověď ateizmu a jiným kritikům, kteří jsou vydatně krmeni náboženskými chybami, je jejich přiznání tam, kde se skutečně staly. Nevymlouvejme se na media, která jsou často neférová. Oni nezpůsobují naše hříchy a nedostatky.

Takže naše odpověď na ateizmus a kritiku naší víry a náboženství může být:

1. Měli bychom být vděčni této výzvě. Musíme si poctivě přiznat, že nikdy jsme nebyli pořádní věřící. Musíme otevřít oči a uši, abychom reagovali na to, co si o nás okolí myslí a o nás mluví.

2. Musíme přiznat bez zbytečného obranářství, co je pravda, a odolat pokušení se vymluvit za každou cenu způsobem, který škodí náboženství. Když jsme přehnaně obranní před našimi kritiky, tak tím ukazujeme církev ve špatném světle, dokonce ve špatném světle ukazujeme také Boha. Negativní situace se bude dále prohlubovat, pokud si nepřiznáme, že nerozumíme dobře evangeliu a nedodržujeme jej. Konstatování kardinála Carla Martiniho, že církev je 200 let pozadu, je víc než varovné (viz také článek na adrese: http://www.teoforum.sk/?id=47&view_more=1171).

3. Správnou odpovědí na špatné náboženství není ateizmus ani sekulární společnost, ale podstatně lepší náboženství. Musíme být více konsistentní v soukromí a také v církevní praxi.

Položme si otázky: „Co znamená lepší náboženství? Jak poznáme, co je lepší náboženství?“ Opravdové náboženství poznáme podobně jako opravdovou krásu a dobrotu. Kde jsou, tam jsou evidentní a nikdo nám to nemusí říkat. Projeví se samy. A stejné je to i v případě dobrého náboženství. Jenže platí to i obráceně. Špatné náboženství se také projeví samo.

Závěrem můžeme říct, že ateizmus parazituje na špatném náboženství a je jím dobře živen. Když nyní pozorujeme, že ateizmus se stává stále více a více agresivním, asi se potřebujeme lépe podívat, co zrcadlí zevnitř náboženství.

Rodinnosť v cirkvi

Autor: Jaroslav Rindoš SJ; Prezentácia Amoris Laetitia podľa vôle a úmyslov pápeža Františka, 24.7.2020.

Niekoľko rád o modlitbe od starého učiteľa

Autor: Ron Rolheiser, 1. 6. 2020; https://ronrolheiser.com/some-advice-on-prayer-from-an-old-master/#.XyxvmzWxU2w
Preklad: Ján Gál

Zápas nielen o jeden dokument

Autor: Juraj Michal

Prezentácia knihy "Amoris Laetitia podľa vôle a úmyslov pápeža Františka"

Autor: Karol Moravčík; Sankt Vitus Kaffee, 24.7.2020.

Prorok v globálnom chaose. K 10. kapitole knihy: Marco Politi, Komplot proti Františkovi

Autor: Július Marián Prachár, Audio/video beseda TF FK, 9.6.2020.

Zápas o cirkev. Ku knihe: M. Politi, Komplot proti Františkovi

Autor: Karol Moravčík, Audio/video beseda TF FK, 9.6.2020.

Hľadanie (sa) cirkvi

Autor: Karol Moravčík; Audio/video beseda TF FK, 12.5.2020.

Identita cirkvi

Autor: Ľubomír Polák; Audio/video beseda TF FK, 12.5.2020.

Johann Baptist Metz – náboženstvo a politika

Autor: Karol Moravčík; Beseda TF FK, 14.1.2020, Bratislava.

Advent - Potecha ľudu

Program a texty; TF FK, 10.12.2019.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16
e-mail: info@teoforum.sk © 2004 - 2012 Teologické fórum | Design Q7